Jitka Bartošová: designujeme designovou specializaci

Od září 2022 budeme na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze vyučovat novou magisterskou specializaci UX výzkum a design v rámci studijního programu Informační systémy a technologie.

Jak jsme designovali magisterskou specializaci UX výzkum a design

UX je v České republice mladý obor, který velmi rychle roste. Sčítání UX profesionálů z roku 2017 (Humans of UX) ukázalo, že většina lidí na UX pozicích tou dobou pracovalo v oboru méně než 6 let. Počty UX profesionálů, kteří pracovali v oboru déle než 10 let byly velmi nízké. Poptávka po UX profesionálech stále roste, na Slacku UX CZ se například za únor 2022 objevilo 15 nových inzerátů.

Lidé přichází k práci v UX z různých vědních oborů, jak z technických, tak humanitních nebo společenských oborů, případně z praxe z grafického designu. Nejen z řad studentů KME víme, že roste i poptávka formálního vzdělávání v UX, což bylo hlavním důvodem pro vznik nové magisterské specializace UX výzkum a design.

Že vznik specializace je krok správným směrem dokládají také výstupy z opakovaného sčítání UX profesionálů z léta roku 2021 (Humans of UX II., report se připravuje). Z nasbíraných dat vyplývá, že UX profesionálové jsou spíše nespokojeni se současnou nabídkou UX vzdělávání, a až 28 % z nespokojených respondentů uvedlo, že jim chybí právě formální vzdělávání v UX.

Jak specializaci UX výzkum a design obsahově naplnit však nebylo triviální, protože obdobných oborů, kterými bychom se mohli inspirovat, je v ČR málo a obor zaměřený specificky na UX tu neexistuje. Abychom zajistili, že na specializaci budeme u studentů rozvíjet dovednosti, které jsou v oboru žádané, přistoupili jsme k tvorbě sylabů podobně jako ke tvorbě nového produktu/služby.

Proto jsme se rozhodli využít výzkumných metod, abychom zajistili, že se budeme soustředit na relevantní dovednosti, a že bude obsah specializace provázaný s realitou v praxi.

Jaké metody jsme použili?

Nejdříve jsme zmapovali současný stav v ČR, jaké další obory, případně specializace/profilace tu existují, a co se na nich učí (např. Designová profilace na KISK MUNI, Human-computer interaction na ČVUT). Potom jsme podobně prozkoumali obdobné obory v zahraničí, případně obory či kurzy, které jsou výhradně online (např. univerzita AHO v Oslu, Micromasters na EdX, IDF). Jedním z dalších zdrojů byly také kompetenční rámce ze zahraničních firem (např. GitLab, Zendesk), tedy popisy úrovně jednotlivých kompetencí, které designeři či výzkumníci musí mít na jednotlivých úrovních pozic (junior, mid-level, senior). Dále jsme analyzovali studie, které se zabývají průzkumem současného stavu UX oboru u nás i ve světě (např. Humans of UX v Česku a na Slovensku, User Experience Careers od NNG, Swedish State of Design).

S pomocí těchto zdrojů jsme vytvořili základní strukturu specializace, pořadí a sylaby jednotlivých předmětů.

Kvalitativní výzkum s UX Leady

Abychom se ujistili, že nám nechybí některé dovednosti, které absolventi budou potřebovat v praxi v českých agenturách i mezinárodních firmách se sídlem v Česku, provedli jsme také kvalitativní výzkum s manažery UX designerů a výzkumníků ve firmách, UX leady a leadery designových agentur (např. MSD, Kiwi.com, Productboard, Proof & Reason, Stride XL). Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké dovednosti tyto skupiny respondentů považují za důležité a na základě čeho se rozhodují, jestli je pro ně uchazeč o zaměstnání vhodnou volbou do týmu.

Výzkum proběhl formou polostrukturovaných rozhovorů se čtyřmi leadery z designových agentur, třemi manažery UX nebo Product design týmů a dvěma manažerkami týmů UX výzkumníků.

Výstupy z rozhovorů

Jedním z důležitých výstupů výzkumu je, že leadi a manažeři týmů považují tzv. měkké dovednosti (soft skills) za minimálně stejně důležité než tzv. tvrdé dovednosti (hard skills). Někteří z participantů výzkumu dokonce považují měkké dovednosti za důležitější, „UXák je 70% soft skills, hard skills se vždy může doučit.“

V souvislosti s šíří rolí a témat v UX a vzdělávání se jeden z participantů vyjádřil následovně: „Každý člověk se bude chtít zabývat jinou pozicí a není možné připravit každého na každou pozici. Je tedy důležité snažit se rozvíjet spíše ty softskills.“

Na základě těchto poznatků jsme si uvědomili, že jsme se při tvorbě sylabů jednotlivých předmětů doposud zaměřovali spíše na tvrdé dovednosti, např. UX výzkumné metody, designový proces, prototypování, vizuální design atd. Nový pohled na kompetence úspěšných UX profesionálů po výzkumu s UX leady a manažery nám umožnil začít nahlížet na sylaby předmětů jako na kostru programu, na kterou je v jednotlivých předmětech nutné správně nasadit trénování v důležitých měkkých dovednostech.

Které měkké dovednosti považovali participanti za důležité a jak se je chystáme v rámci specializace předávat? Shodli jsme se na následujících tématech:

Týmová práce – studenti budou ve všech praktických předmětech pracovat na projektech v týmech a vyzkouší si spolupráci s množstvím spolužáků.
Komunikační dovednosti – budou se částečně trénovat v rámci kooperace v týmu. Participanti výzkumu však do komunikačních dovedností řadí i schopnost UX profesionálů komunikovat s klienty a stakeholdery. Abychom studentům zprostředkovali, jak taková komunikace funguje, budeme je zapojovat do projektů, které bude řešit agentura GEN dáme jim prostor pro komunikaci s reálnými klienty a stakeholdery. Podobně tomu už je i v některých současných praktických předmětech na Katedře Multimédií.
Tendence k seberozvoji – jeden z participantů tuto dovednost popsal takto: „Jestli se ten člověk chce učit a posouvát dále, nebo to má jen jako robotu.“ Součástí studia specializace budou také studentská portfolia, v nichž budou studenti vedeni k reflektování toho, co se naučili, ale také toho, jak by se chtěli rozvíjet dále a nastavit si měřitelné cíle. Pro tuto výukovou metodu jsme se inspirovali na Katedře informačních studií a knihovnictví (KISK).
Schopnost adaptovat se – touto dovedností na základě výzkumu myslíme dvě věci: (1) schopnost adaptovat se na nové pracovní prostředí a různorodý designový proces, který se v prostředí využívá, (2) schopnost aplikovat metody, které se člověk naučil, na nové výzvy, schopnost tyto metody přizpůsobit danému problému. Pro účely trénování (1) vymýšlíme s Terezou Kosnarovou z KISK ideační workshop na téma digitální transformace. Trénování (2) bude probíhat v rámci projektu diplomové práce, kde se student ponoří do problému a aplikuje v něm metody, které se na specializaci naučil.
Prezentační dovednosti – studenti budou mít v rámci praktických předmětů prostor prezentovat svoje projekty.
Následující dvě skupiny dovedností spolu úzce souvisí, schopnost práce se zpětnou vazbou a schopnost sebereflexe. Prací se zpětnou vazbou se rozumí jak její přijímání, tak poskytování. Přijímání zpětné vazby jeden z participantů definuje jako: “musí vedieť aj prijímať feedback a musí aj vedieť chcieť prezentovať svoje veci, lebo čím viac prezentujú, tým viac feedbacku dostanú a tým to bude lepšie. Takže mať ozaj otvorenú myseľ, ukazovať tie veci, na ktorých pracujú, akceptovať ten feedback”. Související schopnost sebereflexe pak jiný participant popisuje takto: „Je dobré, když kandidát přemýšlí nad dopadem své práce. Je schopen reflektovat a evaluovat vlastní projekty – kde udělal chybu, co se povedlo, dokáže nad tím kriticky uvažovat. Je mi mnohem smypatičtější, když člověk přizná vlastní neúspěchy než někdo, kdo se bude prezentovat jako neomylný.“ Tyto dovednosti se chystáme trénovat dvojím způsobem: (1) skrze časté prezentování vlastních projektů v praktických předmětech, po kterém budou studenti i vyučujícící dávat studentům zpětnou vazbu a studenti na ni budou moci reagovat, (2) po většině týmových projketů bude probíhat reflexe nebo tzv. retrospektiva, kde všichni členové týmu společně zhodnotí, co v projektu šlo dobře, a kde je naopak prostor pro zlepšení.

Co se týče tvrdých dovedností, výzkum nám spíše potvrdil důležitost těch, se kterými jsme už v sylabech počítali. Za nejdůležitější např. většina participantů považovala designový proces a designové myšlení. Participanti zejména dávali důraz na to, aby kandidát o zaměstanání v jejich týmech dokázal popsat na libovolném projektu designový proces. „Je kopec ľudí, ktorí prídu a keď ukážu svoje portfolio tak si poviem, že to je fakt šikovný človek, ale stroskotá to potom na tom, že nedokážu sformulovať svoj dizajnový proces.” Jeden z participantů konkrétně popsal, jak by kandidát měl umět svůj projekt popsat: „Ti kandidáti, co dokážou opravdu stand out jsou ti, kteří dokážou otevřít Figmu nebo Sketch a ukážou nám, dělal jsem na takovém projektu, moje role byla taková, dostal jsem takové zadání, tohle byl můj první krok, tady jsem udělal nějaký research, z toho jsem měl takovýhle insights, z toho jsem udělal takovouhle ideation a vznikl z toho takovýhle nápad, prototyp, takhle jsem to testoval, prototyp jsem na základe testování upravil takhle a takhle apod.“

Designový proces a designové myšlení bude protkané celou UX výzkum a design specializací. Pořadí předmětů je nastavené z velké části tak, aby designový proces odráželo. Prvním předmětem specializace bude pětidenní Design Sprint, v němž se studenti seznámí s celým (zrychleným) designovým procesem. Praktické předměty potom následují tak, aby zhruba kopírovaly jednotlivé činnosti v designovém procesu. První praktický předmět je Uživatelský výzkum, protože v procesu designového myšlení se výzkumem začíná. Další předmět je Design zaměřený na člověka, v němž budou využity poznatky, které studenti sesbírali v předmětu Uživatelský výzkum. Předmět Design uživatelských rozhraní, v němž půjde o techničtější zpracování prototypů a vizuální stránku, proběhne jako poslední, protože tyto části v designovém procesu probíhají později.

Za zásadní skupinu dovedností u UX výzkumníků participanti považují znalost základních kvalitativních UX výzkumných metod jako jsou rozhovory a usability testing. Trénování v těchto metodách bude součástí praktického předmětu Uživatelský výzkum.

Někteří participanti zmiňovali také kompetence, které s UX souvisí, a mohou být u kandidátů do různých firemních prostředí žádoucí. Jde o projektový management, marketing, produktový management, a datovou analýzu. Dovednosti v projektovém a produktovém managementu studenti získají v předmětech oboru Řízení podnikové informatiky, na němž se specializace spouští, např. předměty Řízení podnikové informatiky a Řízení projektů IS/ICT. Ostatní z těchto dovedností budou studenti moci získat prostřednictvím volitelných předmětů, které už na fakultě existují, např. Multimediální komunikace a Základní analytika a reporting.

Za skvělou pomoc s kvalitativním výzkumem bych chtěla poděkovat studentkám KME na VŠE, Anně Vybíralové, Alici Kúdelové, a Michaele Capkové.