Reference magisterských oborů od absolventů Multimédií

Absolventů Multimédií jsme se zeptali, kam šli po bakaláři dál studovat a jak se jim tam daří. Pokud přemýšlíš o magistrovi, ale zatím nevíš, kam se přihlásit, můžeš se inspirovat následujícími referencemi.

 

ČESKÁ REPUBLIKA

Petr, FAMO v Písku:

Studuji FAMO v Písku a zatím bych školu doporučil. Po domluvě s vedením školy jsem kvůli nedostatku teoretických znalostí v oblasti dějin umění a filmu dostudoval první ročník bakaláře a teď jsem automaticky přestoupil na magisterské studium.

Ve škole jsou podle mě velmi dobří učitelé, výrazný důraz se klade na externisty z praxe v rámci povinných i jiných modulů a všichni navštěvují jak společné přednášky, tak Ateliéry dle svého zaměření. Myslím, že těm by se klidně mohla věnovat větší dotace.

Pokud jsi si jistý/á, že zvládneš natočit solidní krátký film a rozumíš tomu po stránce teorie i praxe, pak to můžeš zkusit, ale doporučuji důraznou přípravu v těch dějinách a mít natočený kvalitní absolventský film, ideálně ještě pár dalších kvalitních děl pro ukázku a ideálně napsanou bakalářku na filmařské téma ve tvém zaměření.

Jinak zajímavé může pro leckoho být i nastoupit hezky od prváku a dát si to celé. Budete mít natočeno výrazně víc reprezentativních děl a dáte dohromady třeba i trvalý tým.

 

Pavlína, VŠE – obor Arts Management, VS Komerční komunikace:

Arts zatím nehodnotím. Vedlejšku nedoporučuju, protože se za celý semestr nenaučíte nic nového. Ale jako flákačka je to dobrý.

 

Terezie, Západočeská univerzita v Plzni – obor Grafický design:

Pokud chce být někdo grafikem, určitě doporučuji! Je to jedna z mála uměleckých škol, kde není potřeba být BcA. 

 

Veronika, Filozofická fakulta UK v Praze – obor Studia nových médií:

Každý si tam najde to své, zároveň se jedná o hodně progresivní obor, ve kterém se řeší aktuální témata (fake news, big data, AI, VR, AR, …). Plusem jsou vyučující z praxe. Je to možná pro někoho až moc teoretické (filosofii, kritickým debatám a esejím se nelze vyhnout), nicméně já doporučuji všemi deseti. V ročníku je většinou cca 20 studentů, kteří pocházejí z různých oborů (matfyz, marketing a PR, žurnalistika, sociologie aj.), takže je společné soužití o to zajímavější.

 

Karolína, VŠE – obor Informační management:

Těžko říct, jestli doporučuji. Záleží, co si každý od magisterského studia slibuje. S Multimédii to v zásadě nemá nic společného. Ale pokud chceš dále studovat, je to možnost, kam se dá jít i bez předchozího studia. Občas tápu, protože mi chybí některé znalosti, ale i tak se to dá zvládnout. Hodně teoretické a docela i časově náročné.

 

Alžbeta, VŠE – obor Management, VS Komerční komunikace:

Nechcela som meniť systém školy, ktorú poznám. Chcela som veľa voliteľných predmetov a marketingovejšie zameranie = pomocou vedľajšky 🙂

 

ZAHRANIČÍ

Jan, University of Edinburgh – obor Digital Media Design:

Podobně prakticky zaměřené jako Multimédia a lze studovat dálkově.

 

Bára, Manchester Metropolitan University – obor MSc Marketing (Creative Advertising):

Určitě doporučuju, v UK je dost jiný přístup ke studiu, hodně zaměřený na praxi (v průběhu kurzu se studenti podílí na několika „live“ briefech). Tenhle obor dodá super podklad marketingu (především digital), ale i branding, a kreativní myšlení. Asi 30 studentů, takže hodně individuální přístup, učitelé mají fakt velký zájem, aby studenti uspěli v hledáni práce. Škola taky nabízí hodně podpůrných aktivit – až 3 roky po absolvování dávají konzultace životopisu, pravidelný veletrhy práce, spolupracuji s místními firmami na recruitmentu, spousta mimo-oborových možností vzděláváni… Fakt doporučuju, velmi ráda poskytnu podrobnější informace, kdyby to někoho zajímalo!

 

Anna, Master Institute of Visual Cultures, ‚s-Hertogenbosch – obor Situated Design:

Upřímně, je to trochu úplně něco jiného, než jsem čekala, ale zjišťuju, že to je asi celý design vzdělání v Holandsku. Hodně totiž jedou na research a mají víc umělecký přístup, takže mi přijde, že i na grafiky nahlížej spíše jako „grafik umělec“ než jako grafik, co by pracoval v komerčním prostředí. To mi někdy přijde, že je tu i zakázaný slovo, protože chtějí spíš, abys jako designér/umělec skrze svůj projekt řešila „světový“ otázky, a ne jenom dělala úkoly od klientů. Takže se tu sama někdy proti tomu trochu kroutím, protože jsem v tom úplně nebyla vychovaná a jsem zvyklá na praktický věci, a ne jako lidi, co měli podobný přístup i na bakaláři. V podstatě nemáme moc hodin v průběhu týdne, ale ty, co máme, nás mají podporovat v naší vlastní praxi. Takže máš nějaký svůj projekt (s výzkumem), na kterém pracuješ a k tomu Ti škola poskytuje mentory, hodiny a workshopy, kde buď můžeš rozvíjet ten svůj projekt nebo pracovat na dalších menších projektech (to je většinou v rámci těch workshopů). Není to na bázi, že bychom dostávali pravidelný úkoly a zadání, jako tomu je na bakaláři, ale spíš si formuješ svojí vlastní praxi a projekt, na kterém bys ideálně měla pracovat dál i po skončení školy. Což je i jejich cílem, udělat z nás nezávislý samostatný umělce, kteří budou schopni fungovat ve světě i po škole. S tím přístupem naprosto souhlasím, ale k tomu mi tady třeba chybí i nějaký praktický hodiny/workshopy, jak třeba na freelance (jako jsme měly s Majou), jak si nacenit svojí vlastní práci, time management, jak jednat s klientem atd. Celkově je to ale dobrá zkušenost a taky jiný pohled na tohle všechno, takže to je na tom super, že se člověk dostane ze své bubliny a vidí, jak někde jinde vyučují design. Což je fajn 🙂